-Ach-

Jen tak si jít, se skořápkou na špičce chodidla po polní cestě lemované vysokou žlutou kukuřicí, v tenké, úzké, krátké sukýnce poskakovat a špulit rty na zdivočelé tulipány a letmě si špičkou jazyka na borůvce vymalovat tulící se lvíče choulící se kočky, potom sundat náprsenku a vhodit jí do nejbližšího močálku pro slávu lidstva a brčálovým konopím si vyrobit korunku, která by řekla, co dívenka skrývá pod sukní. Vyhrne jemně nákoženku pavího péra a vtmelí jí jemné pohlazení, potom jí obšlehne tulivá tráva a kapky rosy stékají to tůněk pod jmelím zarostlou chamraď, bez dovolení se nesmí stékat dál - to by bývalo bylo nemravné, a proto musí vstát a obkroužit kotníky kolotoč z kamínku, aby bylo vidět, kudmi se do jeskyně vcházet nesmí, neboť její vláha zaplaví všechny galaxiály, nechá šípku brobodnout svou tenkou kůži tam kde se setkává obratník raka a růže, poté s letmým pozvdechem zakloní zvonkovnici a zavolá,ach.