Pouštní nokturno

Poušť, vidím poušť a hvězdy...
Zaprášené roucho, noční chlad.
Rozhodl se kráčet cestou lemovanou vzpomínkami.
Písečné vzduchoprázdno...
"Nai na na Nai na na naa"...zpívá je on a písek.
Přelévá se...
Poušť, hvězdy a chlad, nepravidelný dech.
Rytmus písku...
Cesty a návraty do teplých nor.
Vzpomínky v průchozích lidech,
vše mizí v poušti,
v Tobě,
Píseň.

Náhlá píseň

Tisíce útlých nepevných vláken, střepů a chmíří spojených do jednoho nekončícího příběhu, jako plynoucí oblaka a Abhiláša všude v nich.

Tisícekrát zpátky na začátek příběhu, který se v písečném čase neustále proměňuje.
Kdo je neměnný, ať první hodí kamenem.
První rána dopadla.
Temnota si setřela prach ze své neprůhlednosti.
Jsem její dcera, políbená úsvitem. Proto mě vydědila a poslala na svět.

Tísíce útlých nepevných vláken, střepů a chmíří spojených do jednoho nekončícího příběhu, jako plynoucí oblaka a neutuchající Abhiláša
všude ve všem,
ve mě,
v nich.