neděle 20. prosince 2009
"Pseudoposvátno" jedné iluze jménem Avatar
Cítím povinnost vyjádřit svůj nesouhlas a kritiku k současné sensaci jménem Avatar. Je to vlastně velice prosté. Režisér se může přetrhnout v efektech, výpravnosti, může chtít zcela fascinovat, ale pokud sám není osobností aspoň částečné duševní zralosti a zdravé lidské inteligence, vznikají „filmy“ jako Avatar. Jistě bych nepokládala nic špatného na zálibě točení velkoplošných „béčkových“ filmů, nicméně, když si sám autor filmu nakročí do myšlenky, která přesahuje jeho životní zkušenosti i možné kompetence, na divákovi tak ulpí jen jakýsi tichý smutek, který bohužel není výsledkem děje. Avatar totiž žádný vlastní děj nemá. Celá hlavní myšlenka vykradla jiné věhlasné filmy, které sice také nebyly novátorské, ale vyjadřovaly své poselství nově a proto zcela výjimečně. Mluvím zde především o Princezně Mononoke nebo Esenci života (Final Fantasy). Zde byla vykradená myšlenka pouze nastíněna, režisér důsledně dbal na to, aby diváka co nejvíce odvedl od toho podstatného a skrz monumentální „podívanou“ ho zavedl jinam a zakryl tak svou amáterskost, která vlastně Nic sdělit nechce. Proto Vás žádám o jediné. Udělejte si na věc jakýkoliv názor, jen se Prosím nenechejte ošálit laciným pozlátkem, které si jako svůj štít nastavuje jakousi „náboženskost“, zmrzačené posvátno, které bylo zkomercializováno a redukováno na cosi, co je tak nesmyslně hloupé a ubohé, až je člověku ve výsledku líto, že si ještě pořád musí říkat „člověk“. Nebojme se Myslet a to otevřeně i kriticky! Pokud jsme ve svém životě poznali aspoň některé Skutečné Kvality, poté je nám dána možnost rozpoznávat prvoplánové iluze.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Z Tvé minirecenze bohužel cítím pouze radikální nepochopení záměrů autora a režiséra. Hovořit o "duševní zralosti" a "zdravé lidské inteligenci" u člověka, který svými intelektuálními vlastnostmi a "genialitou", kterou za svůj život mnohokrát prokázal, předčí 99% lidské populace povrchu zemského, je naivita nejvyššího stupně. Stejně tak hovořit o vykrádání je vždy snadné, ale naprosto hloupé. Proto žádám o jediné. Před každým takovým proslovem se nad svou myšlenkou prosím zamyslete, abyste se vyhnuli takovýmto nesmyslům. Každý člověk si přece své vlastní myšlenky tvoří skládáním svých poznatků, které si mohl při své cestě životem získat. Proto také žádný filmový tvůrce nemůže vytvořit dílo čistě originální, bez jakýchkoli vlivů (hlavně pokud jde o úroveň dějové linie). Cameron je alespoň natolik upřímný (na rozdíl od jiných autorů), že nepotřebuje tyto vlivy zatajovat a sám se ke svým největším inspiracím přiznal. Proto doporučuji ještě před poukazem na konkrétní případy (které jsou zde naprosto irelevantní) informovat se o samotném autorovi.
OdpovědětVymazatOmlouvám se za velmi kritický příspěvek v diskusi, ovšem jde pouze o reakci na (opravdu) sprosté urážky, kterých jsem zde byl svědkem. Autor zde totiž vyjadřuje své subjektivní pocity (které bych nikdy nikomu nebral, neboť každý subjekt jakožto samostatně uvažující entitu ctím), ovšem snaží se je zobecňovat a každý jiný (a hlavně pozitivnější) hodnotící názor uráží tím, že se podle něj nezakládá na životním poznání "Skutečných kvalit"!
Proboha, lidé, píšete-li recenzi či komentář k filmu (či jakémukoli jinému uměleckému dílu), piště buďto zcela subjektivně (pak ovšem respektujte názory druhých a neurážejte je), nebo se zkuste dílo rozebrat trochu objektivně (pokud na to máte dostatek intelektuálních sil, které jsou jistě k takovémuto výkonu zapotřebí).
Nakonec bych rád poznamenal, že tento příspěvek není vyjádřením osobního nepřátelství k autorovi komentáře! Jde spíše o vyjádření osobního rozhořčení nad určitými naivními poznámkami.
S pozdravem,
Stilgar1
Bohužel, Váš příspěvek neobsahuje Žádné faktické připomínky k mé recenzi, pouze snužku subjektivního zklamání nad nesouhlasem onoho nového komerčního "věhlasného díla". Ano, zde se zamýšlíme a o to také právě jde - o rozumově ktritické uvažování, které nedbá pouze subjektivních sympatií k daným režiserům a jiným autorům. Dokážu pochopit, že je Váš komentář zabarven silným osobním poutem a pravděpodobně i zkušeností získanou právě prožitím a zakusením pravděpodobného záměru filmu. Ať je to tak či onak, my sami s největší pravděpodobností vždy projektujeme do děl jiných autorů to, na co se sami v životě saměřujeme či specifiky specializujeme, tudíž připouštím, že bylo mé zamyšlení k Avatarovi především jistým druhem Religionistické introspekce, ale v žádném případě Naivita!! Naivita je založena na absenci reflexe a sebereflexe okolních jevů, ovšem můj příspěvek je zcela opačný. Reflektuje a to s velkou dávkou intence, která samozřejmě nemusí být "šálkem kávy" jiných lidí. Na závěr bych řekla, že děkuju i za kritické připomínky, diskuze je vždy vítána do té míry, dokud zůstává diskuzí. Co se týká objektivity, je pro mě zcela patrné, že v hodnocení "uměleckých děj" něco takového nemůže vůbec existovat, proto si Prosím uvědomte rozdíl mezi Urážkou a Reflexí.
OdpovědětVymazatNapadá mě ještě jedna věc. Upřímně, myslím, že zde nejde o autora ani o film samotný. Názory či pocity k dílu, které zde udáváme jsou nutně omezeny, utvořeny a ohraničeny perspektivou ze které vycházíme, Halík by řekl: "vše je podmíněno místem na kterém stojíme a ze kterého se díváme." Tím rozhodně nechci přejít k jakémusi názorovému pluralismu (tedy zlehčování sukbjektivní pravdy na úroveň pravdy obecné), nikoliv, stojím si za svým, ale dokážu nahlédnout část Vaší perspektivy. Pokud Vás s tímto dílem spojuje jakési pouto, které je dáno Vašim osobním prožitkem, dost to pro Vás musí měnit situaci. Pokud se cizí dílo ujme uvnitř jiného člověka, který nebyl jeho autorem, ale přesto jím začne žít, rozvíjet dané možnosti, tak v něm nakonec zakoření a stane se jeho vlastníkem, ale již s novou perspektivou. Proto jsem si uvědomila, že je nutno říct, že už nechci dále pokračovat v této diskuzi na bázi, kdy budu "hodnotit" vlastně Váš subjektivní prožitek. Pokud Vám Avatar naznačil nějakou hloubku, či Vás provedl skrz pavučinu smyslů dávající právě Vám vaše poselství, hodnocení takovéhoto zážitku by pro mě znamenalo degradování právě toho, co jsem se ve své recenzi snažila hájit - základní lidský cit pro "náboženskost"/"posváno"/"prožitek". Buďte si ale vědom, těchto "brýlí", které má každý z nás nasazené, které mu dotvářejí svět, tak jak jím putujeme každý z nás - osamoceně a zcela výlučně. Děkuju.
OdpovědětVymazat